Na biosložky pozor

Příznivci skladovacího stavu strojů s plnou nádrží argumentují tím, že zcela zaplavený palivový systém a plná nádrž během dlouhodobého skladování nevysychá. „Tento argument má svoji logiku, ale také svá negativa,“ upozorňuje Kosička.

Pokud se jedná o stroj s motorem na bázi dvojtaktu, pak palivo v nádrži obsahuje i určité množství oleje. Součást většiny druhů benzínů tvoří tzv. biosložka (líh) a ta na sebe velmi ochotně váže vzdušnou vlhkost. To znamená, že během skladování se z benzínu velmi ochotně odpařují těkavé složky, které pomáhají držet ropné pryskyřice v tekutém stavu, ale také je stárnoucím Naturalem postupně degradován přimíchaný olej.

„Provoz s takovým palivem s největší pravděpodobností způsobí poškození motoru – vysrážené ropné pryskyřice mohou nenávratně zneprůchodnit mikroskopické kanálky v karburátoru, staré a nekvalitní palivo pak nestíhá dobře mazat motor a způsobí jeho zadření. Pokud nezapomenu a palivo po dlouhé době skladování vyprázdním (a správně zlikviduji třeba ve sběrném dvoře), tak mi pořád v různě dlouhých palivových cestách a karburátoru zbývá určité množství starého paliva, třeba až na 30 sekund chodu motoru ve vyšších otáčkách,“ podotýká Miroslav Kosička.

I takové množství totiž někdy stačí k problematickému chodu karburátoru. „Z každodenní praxe víme, že méně kvalitnější benzíny s příměsemi agresivních látek umí naleptat regulační membránu karburátoru či palivové hadičky, a zlikvidovat tak jejich funkci. Vysrážené kapičky vody v karburátoru navíc obsluhujícímu způsobují při prvním startu stroje po přestávce infarktové stavy,“ doplňuje šéftechnik.
 

Myslete na sezónnost benzínu
 

Důležité je k tomu i uvést informaci o třech druzích benzínu dodávaného na trh podle ročních období. Jedná se o benzíny letní (květen až září), přechodové (duben a říjen) a zimní (listopad až březen), které se mezi sebou liší tlakem par – jednoduše řečeno, zimní benzín se bude v létě extrémně odpařovat. „V karburátoru mohou vznikat bublinky a motor má pak nevyrovnaný chod, ve volnoběhu nebo při přechodových otáčkách zhasíná. Naopak při použití letního benzínu v zimě (má potlačeno odpařování) nemusíme motory pil, motor zahradního traktoru při sbírání listí nebo odhrnování sněhu vůbec nastartovat. Ve studeném motoru se uvedený benzín nedokáže odpařit – nevytvoří plynovou směs se vzduchem. Většinou se usadí na kontaktech svíčky a zkratuje ji – zabrání přeskočení zapalovací jiskry. Uživatel pak neustále vysušuje a mění zapalovací svíčku a motor ne a ne chytit – je stále laicky řečeno ‚uchlastaný‘,“ vysvětluje Kosička.

Prázdná nádrž vyhrává

Výše uvedené problémy jsou proto důvodem toho, proč je šéftechnik STIHLu příznivcem druhého způsobu skladování – tedy uskladnění ‚suchého‘ stroje s prázdnou palivovou nádrží a s prázdnými palivovými cestami i karburátorem. „Uvedený způsob skladování se mi osobně velmi osvědčil u pily, křovinořezu, nůžek na živé ploty i u čtyřtaktního motoru zahradní sekačky. U svého nejstaršího stroje jsem po zimních přestávkách neměl problém s membránami v karburátoru nebo s prvním startem po dlouhé zimní přestávce ani po osmi sezónách,“ popisuje své osobní zkušenosti Kosička.

Pokud vám před uložením zůstane palivo v nádrži, vyprázdněte ji a běžící motor nechte spotřebovat zbytek paliva z palivových cest. Motorová pila má vnitřek palivové nádrže velmi členitý, tak ji pro jistotu ještě vyfoukněte stlačeným vzduchem. To zajistí, že bude suchá a bez usazenin. Membrány v membránovém karburátoru budou bez paliva suché – nebude na ně dlouhodobě působit třeba agresivní palivo. „Argument, že suchá membrána v karburátoru ztrácí své vlastnosti, nepovažuji za správný. Ještě jsem se s tímto případem nesetkal. Membrány skladované ve skladech servisů i několik měsíců jsou také suché a po vložení do karburátoru bez problémů fungují,“ uzavírá svoje úvahy Kosička.